Odkud data bereme a jak s nimi pracujeme

Přehled zdrojů

Tabulku posunete do stran.

Všechny uvedené registry jsou veřejné a bezplatně přístupné. Naše přidaná hodnota není v tom, že bychom měli data, která nikdo jiný mít nemůže — je v jejich spojení na jedno IČO, doplnění kontaktů a možnosti hromadné filtrace.

Jak vzniká číslo 4 404 295

Základem je množina ekonomických subjektů evidovaných v ARES. Každý záznam má jedno IČO a to je zároveň klíč, na který se navazuje všechno ostatní. Celkový počet ke dni 12. 9. 2026 je 4 404 295 subjektů. Z toho:

• 1 277 973 záznamů má alespoň jedno telefonní číslo,
• 809 573 záznamů má e-mailovou adresu,
• 835 182 záznamů má adresu webu,
• 765 109 záznamů má textový popis činnosti,
• u 3 417 037 záznamů je přidělené IČO, a tedy lze ověřit stav registrace k DPH,
• 4 808 záznamů má evidovaný insolvenční záznam.

Aktuální čísla včetně rozpadu po oborech najdete na stránce stav databáze.

Co považujeme za „firmu“

Slovo „firma“ používáme jako běžnou zkratku, ale přesnější je ekonomický subjekt s přiděleným IČO. Databáze proto obsahuje i to, co si pod firmou obvykle nikdo nepředstaví:

• obchodní společnosti (s.r.o., a.s., v.o.s., k.s., družstva),
• podnikající fyzické osoby — OSVČ a živnostníky, kterých je v Česku většina,
• společenství vlastníků jednotek (SVJ) a bytová družstva,
• spolky, nadace, ústavy a další nezisková uskupení,
• obce, města, příspěvkové organizace a další veřejné instituce,
• organizační složky zahraničních osob.

Součástí evidence jsou i subjekty, které už nejsou aktivní — zaniklé, v likvidaci nebo s pozastavenou činností. Nejsou z databáze mazány, protože historický záznam má význam při ověřování obchodního partnera; jsou ale označené a lze je při výběru vyloučit.

Poctivé přiznání: 1,44 milionu subjektů nemá obor

Prodáváme oborové exporty v 15 oborech. Součet subjektů ve všech patnácti je 2 965 347, tedy o 1 438 948 méně, než kolik má databáze celkem. Rozdíl netajíme a nesnažíme se ho zaokrouhlit pryč.

Jde o subjekty bez zařazení do některého z 15 prodávaných oborů — neaktivní záznamy, subjekty bez uvedeného kódu NACE a ostatní obory, které mezi patnácti nabízenými nejsou. Přesné složení této množiny zatím nemáme rozpadnuté, a dokud ho nebudeme mít ověřené, neuvedeme ho. [[ DOPLNIT: rozpad zbylych 1 438 948 subjektu ]]

Praktický důsledek: pokud kupujete oborový export, dostanete počty uvedené u daného oboru — ne podíl ze 4,4 milionu. Čísla u jednotlivých oborů jsou vždy skutečná velikost exportu.

Jak párujeme kontakty na IČO

Identita subjektu (IČO, název, sídlo, NACE) pochází z registrů, kontaktní údaje odjinud. Spojení obojího je nejkřehčí část celého procesu, proto popisujeme, jak probíhá:

1. Základní vrstva z registrů. Ze zdrojů se sestaví záznam identifikovaný IČO.
2. Sběr z veřejných zdrojů. Z veřejně dostupných webových stránek se získají e-mail, telefon, adresa webu a popis činnosti.
3. Přiřazení k IČO. Kontakt se k záznamu připojí na základě shody identifikačních znaků — nejsilnějším signálem je IČO uvedené přímo na webu (typicky v patičce nebo na stránce s kontakty), dále shoda obchodního jména a shoda adresy sídla.
4. Deduplikace. Stejný kontakt se může objevit u více subjektů (sdílené sídlo, jeden web pro skupinu firem). Duplicity se odstraňují.
5. Kontrola formátu. Telefonní čísla se normalizují do jednotného tvaru, e-mailové adresy se kontrolují na syntaktickou správnost.

Párování je automatizované, a proto nemůže být stoprocentní. U subjektů se shodným nebo velmi podobným názvem a bez IČO na webu je riziko chybného přiřazení vyšší.

Co znamená „spolehlivost plátce DPH“

Údaj pochází z registru plátců DPH vedeného Ministerstvem financí ČR. Správce daně může plátce označit za nespolehlivého plátce (nebo nespolehlivou osobu), pokud závažným způsobem porušil své daňové povinnosti. Označení je veřejné a má přímý dopad na odběratele: kdo přijme zdanitelné plnění od nespolehlivého plátce, může ručit za nezaplacenou DPH.

V databázi u každého subjektu s ověřenou registrací najdete DIČ, stav registrace a příznak nespolehlivosti. Stav registrace k DPH dohledáváme u subjektů s IČO, kterých je 3 417 037; u zbytku IČO chybí, takže registraci nelze ověřit. Souvislosti vysvětluje článek Nespolehlivý plátce DPH: jak a proč ho ověřovat.

Co je „datum změny“

U každého záznamu evidujeme datum poslední změny — tedy kdy se u daného subjektu naposledy změnil některý ze sledovaných údajů. Je důležité rozumět tomu, co datum neznamená:

• Neznamená, že jsme ten den kontakt ověřili nebo že je aktuální.
• Neznamená, že se ten den něco stalo ve firmě. Znamená, že se změnil údaj v našem záznamu — třeba proto, že se změnil zdroj.
• Znamená, že do tohoto data byl záznam naposledy dotčen aktualizací. Starší datum je signál, že subjekt je stabilní, nebo naopak že o něm delší dobu nepřicházejí nová data.

Známé limity

Žádná databáze firemních kontaktů není a nemůže být bezchybná. Tyto limity považujeme za důležité říct předem:

• Kontakt nemusí být aktuální. Firmy mění e-maily, ruší telefonní čísla a stěhují weby. Mezi obnovou zdroje a skutečnou změnou je vždy prodleva.
• Neověřujeme doručitelnost e-mailů. Neprovádíme SMTP verifikaci schránek. [[ POTVRDIT: neoverujeme dorucitelnost e-mailu ]] Před kampaní doporučujeme verifikaci provést na vlastní straně.
• Neověřujeme funkčnost telefonních čísel. Číslo je převzaté z veřejného zdroje, nikoli protelefonované.
• U OSVČ jde často o osobní údaje. Jméno podnikající fyzické osoby, adresa jejího sídla (typicky shodná s bydlištěm) i její telefon jsou osobními údaji podle GDPR. Zpracování takových údajů má svá pravidla — rozebírá je článek GDPR a oslovování firem.
• Databáze neposkytuje souhlas s marketingem. Existence kontaktu v databázi neopravňuje k rozesílání obchodních sdělení. Podrobně v článku Cold e-mailing v Česku.
• Automatické párování dělá chyby. U subjektů bez IČO na webu a s obecným názvem může být kontakt přiřazen chybně.
• Generické adresy. Velká část e-mailů je typu info@ nebo obchod@. Jsou to skutečné funkční adresy firmy, ne osobní kontakty na konkrétní rozhodovatele.
• Pokrytí kontaktů není rovnoměrné. Obory s běžnou webovou prezentací (gastro, zdravotnictví, e-shopy) mají výrazně vyšší podíl kontaktů než obory, kde firmy web nemají.

Kde si data můžete ověřit sami

Všechny primární zdroje jsou veřejné. Kterýkoli údaj o konkrétním subjektu si můžete zkontrolovat přímo:

• ARES

  Zadejte IČO a uvidíte identitu subjektu, sídlo, právní formu, datum vzniku a klasifikaci činností.

  ares.gov.cz

• Registr plátců DPH

  Ověření registrace k DPH, označení nespolehlivého plátce a zveřejněných bankovních účtů.

  adisspr.mfcr.cz/dpr/DphReg

• Insolvenční rejstřík

  Zjistíte, zda proti subjektu bylo zahájeno insolvenční řízení a v jaké je fázi.

  isir.justice.cz

• Obchodní rejstřík

  Úplný výpis včetně statutárních orgánů, sbírky listin a historie změn.

  or.justice.cz

Postup pro kombinaci těchto registrů popisuje článek ARES, insolvence a registr smluv: co zjistíte z veřejných zdrojů.

Jak nahlásit chybu v datech

Pokud najdete u svého subjektu nesprávný údaj, napište nám a opravíme ho.

• Kontaktní stránkaPro opravu údaje uveďte IČO a to, co je špatně. Zpětnou vazbu vám pošleme na e-mail.
• Námitka proti zpracování osobních údajůPokud jste podnikající fyzická osoba a chcete uplatnit práva podle GDPR (námitka, oprava, výmaz), použijte tento formulář.
• info@databazekontaktu.czPřímý e-mail na provozovatele.

U údajů, které pocházejí z veřejných registrů, platí, že jejich zdrojem je příslušný úřad. Opravíme svůj záznam, ale trvalá oprava vyžaduje změnu i v původním registru.